Období: srpen 2016

Der Tanzteich (tančící rybník) je pověst z pohoří Harz v Duryňsku. U vesnice Sachswerfen (dnes součást obce Harztor) u cesty od Nordhausenu do Ilfeldu, hluboko pod strmou sádrovcovou skálou, leží rybník, který je velký šest jiter (jitro = stará plošná míra, něm. Morgen). Kdysi stál na tomto místě hostinec, ve kterém se tančilo každou neděli. Na tom by nebylo nic hříšného, kdyby chuť tančit nerostla natolik, že lidé začali hopsat a skákat už u kostela, když šli ze mše. Když se to stalo poprvé, přišla bouře a uhodilo do stromu, podruhé se země zachvěla tak, že se až trámy třásly. Potřetí, když už tanečníci nedali na toto varování, seslal Pán na zemi bouři a zemětřesení zároveň. Uhodilo do domu a země se třásla tak, až se rozestoupila a všichni tanečníci i s muzikanty se propadli do hlubin. Na místě, kde stál hostinec, se vytvořil hluboký rybník, který je až do dnešních časů nazýván Tančící. V rybníku prý žijí mimo jiné prastaré ryby. Před lety bylo v rybníku spatřeno záhadné zvíře, které nikdo neznal. Lidé se snažili ho polapit, ale zvíře se potopilo a už nikdy nebylo spatřeno. Voda v rybníku se zdá být hrozivě černá. Vypráví se, že pramice, které zde jezdí, na hladině přímo tančí. V blízkosti se nachází jeskyně (zvaná Kozí díra), tudy prý víří voda. Náhoda, přírodní jev, nebo...? číst dál

Malíři a město Skagen. Říká se, že to, co byli impresionisté pro Francii, byli „skagenští malíři“ (Skagensmalerne) pro Dánsko. Toto hnutí vzniklo koncem 70. let 19. století jako umělecká kolonie ve Skagenu, v této odlehlé rybářské vesničce, kde zanechalo nesmazatelné stopy. Proč si umělci vybrali právě Skagen? Byli především okouzleni kvalitou a čistotou světla, které silně zapůsobilo na jejich fantazii. A nakonec také proto, že Skagen se nacházel dost daleko od „akademických“ vlivů Kodaně. Velkou roli také sehrála pohostinnost místních. Pravidelným místem setkání se stal hotel Brøndum. Docházel sem i malíř Michael Ancher, který se později oženil s dcerou majitele. Tehdy vzniká stále se rozšiřující umělecká společnost, která přilákala i další umělce jako Holger Drachmann, Viggo Johansen, Karl Madsen, Marie Krøyer aj. Neobvyklé světlo na nejsevernějším cípu Dánska přesvědčilo tyto malíře, aby zůstali. Marie Krøyer byla nadšena tzv. modrou hodinou, což je doba, kdy se blíží tma, nebe se zbarví do modra a začne splývat s mořem. Pod vlivem francouzských impresionistů interpretovali skagenší malíři nejčastěji dvě dosti rozporuplná témata: romantický, elegantní život šlechty a na druhé straně pochmurný život místních rybářů. Až s neuvěřitelnou precizností zachytili život 19. století. Často se zaměřovali na detail – části interiéru, lidé při práci, jedinci v obvyklých situacích. Tím se proslavili a stali se tak neopakovatelnými. Ještě dnes mají jejich obrazy až magnetickou přitažlivost, která přivádí do Skagenu každoročně mnoho návštěvníků. číst dál

Znovuobjevení „Lutherova pokladu“. Dosud nepovšimnuté poklady skrývala knihovna univerzity (Christian-Albrechts-Universität) v Kielu. Mezi 124 tituly se nacházejí také 4 listy legendárních 95 tezí, které Luther vlastnoručně přibil (31. října 1517) na bránu kostela ve Wittenbergu (Sasko-Anhaltsko). V těchto tezích pranýřoval nešvary tehdejší církve. Mezi nálezy bylo objeveno také první vydání překladu Nového zákona (Das neue Testament) do němčiny. Luther dokončil dílo na hradě Wartburg, kde se skrýval v letech 1521-1522 pod falešným jménem „Junker Jörg“. Sem byl převezen poté, co odmítl odvolat své názory a na protest pálení jeho knih spálil sám papežskou bulu a byl exkomunikován (> Wormský edikt). V univerzitní knihovně se dále nachází Nový zákon v dolnoněmčině. Je to originál z roku 1525. číst dál